reklama
cz / EN / esp

Kuba: vývoj v karibské zemi spěje k manželství pro všechny

Jak se Fidel Castro stavěl k homosexualitě? Další zajímavosti najdete v našem článku.

reklama

Komunistická Kuba, kterou si možná většina z vás stereotypně spojuje spíše s totalitou, než s podporou lidských práv LGBT+ minority, se alespoň na tomto poli od 90. let výrazně změnila. Součástí rozsáhlé novely kubánské ústavy, o níž se momentálně diskutuje, je kromě zavedení soukromého vlastnictví a volného trhu také legalizace gay a lesbických sňatků.

 

Navrženou novelu, v jejímž pozadí stojí Mariela Castro, neteř kubánského revolucionáře a bývalého kubánského prezidenta, premiéra a prvního tajemníka ÚV KSK Fidela Castra, bude muset kromě kubánského parlamentu, který ji už přijal, posvětit ještě také referendum. Kuba by se tak po Austrálii a Irsku mohla stát třetí zemí, v níž manželství pro všechny podpořilo lidové hlasování. Další zemí, která na tento status aspiruje, je Švýcarsko, v němž se o manželství bude taktéž rozhodovat v referendu.

foto: Mariela Castro podporuje LGBTQ menšinu

V případě, že se Kubánci a Kubánky vysloví pro ústavní novelu, stane se Kuba první komunistickou a zároveň první karibskou zemí, která legalizovala manželství gay a lesbických párů. Co se týče Latinské Ameriky, tak sňatky pro všechny už legalizovala Argentina, Brazílie, Kolumbie, Uruguay a některé státy Mexika.

 

 

Fidel Castro zpytoval svědomí. Mariela Castro napravuje chyby svého strýce

 

Bezúplatný a konsensuální styk mezi lidmi téhož pohlaví staršími 16 let je na Kubě legální od roku 1976.

Gayové a lesby byli na Kubě pronásledování už před revolucí v roce 1959, ačkoliv v té době fungovalo několik neoficiálních gay barů. Po revoluci se jejich situace jejich situace nijak nezlepšila, ba naopak se spíše zhoršila.[1]

Teprve až od 80. let a začátku 90. let začalo docházet k postupné liberalizaci na tomto poli, jejímž vyvrcholením byl rozhovor Fidela Castra s vládním představitelem nikaragujské vlády Tómasem Borgem v roce 1993. Fidel Castro při této příležitosti deklaroval, že odmítá jakoukoli anti-LGBT politiku, a že homosexualita je přirozenou součástí lidské sexuality, která je hodná respektu.[2]

foto: Fidel Castro

Fidel Castro (1926 – 2016) se také rozhodl oficiálně převzít zodpovědnost za veškeré křivdy, kterým se sexuálním menšinám na porevoluční Kubě dostalo, a které je mnohdy donutily k emigraci.

Ve své autobiografii „My Life se Castro vymezuje proti ultamaskulinní kultuře, která na Kubě stále přetrvává, a vyzývá k akceptaci homosexuality. V rozhovoru pro mexický deník La Jornada Castro prohlásil pronásledování sexuálních menšin v době své vlády za obrovskou nespravedlnost, za níž nenese zodpovědnost nikdo jiný, než on.

Jako důvod své nečinnosti na tomto poli uvedl Castro své zaneprázdnění v souvislosti s kubánskou krizí a dalšími problémy.[3] Příčiny homofobie za své vlády vidí Castro v kubánské tradiční kultuře, v níž být „buzerant (maricón)“ znamená sociální vyloučení.

foto: gay pride na Kubě

Hlavní kubánskou organizací bojující za lidská práva LGBT+ je Národní centrum pro sexuální výchovu, v jejímž čele stojí neteř Fidela Castra a dcera současného kubánského prezidenta, premiéra tajemníka ÚV KSS Raúla Castra Mariela Castro. Ta se také aktivně zúčastňuje osvětových kampaní v oblasti HIV/AIDS.

V kubánském hlavním městě Havana se každý rok při příležitosti oslav Mezinárodního dne proti homofobii, bifobii a transfobii 17. května konají pochody gay pride, jejichž účast se rok, co rok zvyšuje.[4]

 

Pokud vás situace gayů v komunistické Kubě zajímá, podívejte se na film "Jahody a čokoláda" (IMDb 7,5, ČSFD 77%) nebo "Než se setmí" ( IMDb 7,3, ČSFD 73%).

 

 

Jan Fiala, foto facebook, youtube / 27.07.2018
reklama

Komentáře k článku

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme však, aby diskuse měly smysl. Proto vás prosíme, diskutujte slušně a k tématu článku. Příspěvky, které ve slušné a kultivované diskuzi nemají místo, mažeme.

Nový komentár





reklama

reklama

reklama


Najdete na FreshGayMag