reklama
cz / EN / esp

Trumfneme západní svět? V Itálii to na manželství pro všechny nevypadá

Italští gayové dlouho bojovali za registrované partnerství. Jak dlouho jim to bude trvat u manželství?

reklama

Teprve až v roce 2016 začal v Itálii platit zákon, který umožňuje gay a lesbickým párům úředně stvrdit své soužití, a to prostřednictvím registrovaného partnerství. Nyní jsou u moci populisté a krajní pravice. Budoucnost zatím nevypadá příliš růžově a Italové a Italky si s manželstvím pro všechny možná dají hodně na čas.

Homosexualita byla v Itálii dekriminalizovaná už v druhé polovině 19. století. Tehdy se během procesu sjednocení řešila situace, kdy byl v jedné části království pohlavní styk mezi muži (ženský byl legální) trestný, zatímco v druhé části Království obojí Sicílie nikoliv. Definitivně to vyřešilo až zavedení jednotného trestního zákoníku v roce 1890, který homosexualitu dekriminalizoval.

Trestnost homosexuality se neobnovila ani po nástupu fašistů k moci. Ačkoliv byly sexuální menšiny za režimu Benita Mussoliniho perzekuovány, zejména během druhé světové války, k obnovení anti-gay zákonů už nedošlo. V poválečné době se objevily takové snahy, ale všechny nakonec zablokovali Křesťanští demokraté.

 

Náročná a dlouhá kampaň za registrované partnerství


Italští LGBT+ aktivisté a aktivistky usilovaly o přijetí zákona o registrovaném partnerství už od roku 1986. Nejhlasitější organizací byla Arcigay.

V roce 2006 sliboval vůdce opozice a bývalý italský premiér Romano Prodi, že v případě zvolení prosadí legislativu, která zlepší právní postavení nesezdaných dvojic, včetně gay a lesbických párů.[1] Příslušný zákon se však nestihl do konce volebního období prosadit, a to kvůli odporu ze strany katolické církve, Senátu a části Prodiho kabinetu.[2] Poté, co se k moci dostal Silvio Berlusconni, který stál v čele vlády tvořené Lidem svobody a Ligou Severu, opět se nepodařilo takový zákon prosadit, byť jej dva ministři podporovali. S neúspěchy se LGBT+ Italové a Italky setkali i za Montiho a Lettovy vlády.

Ke změně došlo teprve až v roce 2013, kdy sestavil vládu Matteo Renzi, který slíbil, že se bude aktivně snažit prosadit zákon, který umožní gay a lesbickým párům uzavřít registrované partnerství. S registrovaným partnerstvím po německém vzoru souhlasila většina politického spektra, včetně Hnutí pěti hvězd, části Vzhůru Itálie a Demokratické strany.

foto: Matteo Renzi

21. července 2015 rozhodl Evropský soud pro lidská práva v kauze Oliari a další proti Itálii, že došlo k porušení lidských práv garantovaných Evropskou konvencí o ochraně lidských práv a základních svobod tím, že italský právní řád neposkytl gay a lesbickým párům dostatečnou právní ochranu jejich soužití, čímž porušil jejich právo na rodinný a soukromý život garantované Článkem 8.

Zákon o registrovaném partnerství přijal italský dvoukomorový parlament v roce 2016. Registrované partnerství bylo mimo jiné také jednou z podmínek udělení vládní důvěry. Odpůrci legislativy sdružení pod názvem Manifest za všechny po francouzském vzoru řekli, že se budou snažit vypsat referendum za zrušení této legislativy.[3] Po nátlaku katolické církve se z registrovaného partnerství podařilo vypustit ustanovení o věrnosti a adopce dětí, včetně přisvojení, které ale některé italské soudy případ od případu umožňují.[4][5]

Téma manželství gay a lesbických párů tedy zůstává v Itálii i nadále otevřené. Nicméně poté, co v březnových volbách vznikla vláda složená z Hnutí pěti hvězd a Ligy Severu, je velmi málo pravděpodobné, že by se momentálně dokázalo prosadit. O odporu Vatikánu nemluvě. Budeme tedy rychlejší, než Italové, Švýcaři a zbývající země bývalého západního bloku?

Jan Fiala, foto facebook.com / 25.09.2018
Související
reklama

Komentáře k článku

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme však, aby diskuse měly smysl. Proto vás prosíme, diskutujte slušně a k tématu článku. Příspěvky, které ve slušné a kultivované diskuzi nemají místo, mažeme.

Nový komentár





reklama

reklama

reklama


Najdete na FreshGayMag