reklama
cz / EN / esp

GAY ICONS: Barack Obama – Yes, We Can

Éra jednoho prezidenta končí. Připomeňme si zásadní okamžiky jeho kariéry.

reklama

Nikdy nesklízel žádný prezident Spojených států tolik uznání jako Barack Obama (55). Barack Obama, čtyřicátý čtvrtý prezident v řadě, je přesný opak předchůdce George Bushe. Barack se zasazuje nejen o sociální, ekonomický i politický rozkvět heterosexuálních Američanů, ale podporuje též rasovou a LGBT menšinu.

 

Barack Hussein Obama asi v dětství netušil, že jednou zasedne do Oválné pracovny Bílého domu. V dětství měl mladý Barack jiné starosti. Narodil se v havajském Honolulu 4. srpna 1961 Stanley Ann Dunhamové a Baracku Obamoví staršímu. Za svůj smíšený původ vděčí právě svým rodičům. Maminka Ann byla běloška, otec se hrdě hlásil ke svým africkým kořenům. Barack senior pocházel z kmene Luo, žijících v Keni. Není tedy divu, že část Barackových sourozenců (i když nevlastních) žije v Keni a on je často navštěvuje. Přesto Barack v mládí Keňu nepoznal. Otec se s matkou záhy rozvedl a do Keni odjel sám. Máma vzala malého Baracka do Indonésie, kde po čtyři roky žili s Anniným novým manželem. Jak Obama píše ve svých pamětech; jak biologický, tak nevlastní otec dali Barackovi několik cenných rad do života a miloval je oba stejně. Zjevně ale Baracka Indonésie neučarovala příliš. Na začátku sedmdesátých let se vrací na Havaj a žije u prarodičů své matky. Zde též navštěvuje soukromou školu Punahou. Na střední školu Punahou poté navazuje studiem na škole v Los Angeles. Zde přichází první z životních zlomů Baracka Obamy juniora. Zcela se smiřuje s afroamerickým původem. Baracka bychom mohli považovat za pilného studenta. Jak si jinak vyložit Barackův nástup na prestižní University of Columbia. Krátce před dovršením bakalářského studia se však Barack dozvídá smutnou zprávu. Otec zahynul v Keni při automobilové havárii. Psal se rok 1982.

 

Tragédie Baracka hluboce zasáhla, proto se snažil myšlenky zaměstnat prací. Krátce po udělení titulu bakaláře se Barack stěhuje do New Yorku, kde začíná pracovat jako terénní pracovník v chudinských čtvrtích. Pomoc v chudinských čtvrtích Baracka zřejmě naplňuje a dodává mu spoustu inspirace v oblasti politické. Chvíli po zaměstnání terénního pracovníka nastupuje na Harvard. Zde se stal šéfredaktorem studentského magazínu „Harvard Law“. Své působení na Harvardu zakončil Barack s vyznamenáním v roce 1991. Rok poté si Barack bere za manželku Michelle Robinson a umírá mu maminka na rakovinu. Týž rok nastupuje do advokátní kanceláře Miner, Barnhill&Galland. U Minera a spol. usiloval o pomoc minoritám a zabýval se ochranou lidských práv. V devadesátých letech se stal autorem bibliografické publikace „Sny mého otce“. V devadesátém osmém se Baracku Obamovi narodila první dcera, Malia Ann. O tři roky později se malá Malia dočká sestry Natashy. Budoucí prezidentská rodina je tak kompletní.

 

Barack Obama vstoupil na stezku zvanou politika roku 1997. Tehdy kandidoval na post senátora státu Illinois. Senátorské funkce v Illinois se Barack držel pouhé čtyři roky. Chtěl totiž víc. Viděl se v lavici sněmovny reprezentantů. Štěstí zkusil již v novém tisíciletí, ale nízké preference voličů mu nedovolily do sněmovny vstup. Byť Štěstěna nešla s Barackem ruku v ruce, Barack na štěstí nezanevřel a v roce 2003 oznámil kandidaturu do senátních voleb Spojených Států. Barackova kletba se zlomila. Preference harvardskému Afroameričanovi rostly raketovou rychlostí. Asi za to mohla Barackova multifunkční kouzelná formule – Yes, We Can („Ano, my můžeme“ - jako odpověď na snahu o změnu ve společenských poměrech v USA). Ve funkci senátora setrval do roku 2007, kdy společně se svými poradci stvořil fascinující myšlenku. Stanu se prezidentem Spojených států Amerických. Myšlenka  po spoustě úporných televizních duelech a inspirativních projevech, s nimiž Barack objížděl celé Spojené státy, nabyla konkrétního tvaru v listopadu 2008. Barack Obama porazil republikána Johna McCaina. Úřad prvního prezidenta afroamerického původu v historii Spojených států byl dovršen slavnostní přísahou koncem ledna 2009. Barack Obama v prezidentské funkci setrvává do letošního 8. listopadu. Pak už bude Oválná pracovna propůjčená Donaldu Trumpovi nebo Hillary Clinton.

 

Během Barackova prezidentského úřadování se snížil deficit státního rozpočtu a zasadil se též o masivní reformu ve zdravotnictví. Za prezidentování Obamy se skončila též vleklá válka v Iráku. Lhostejná Barackovi nebyla ani situace v Keni a krizový nárůst HIV pozitivních. Barack se za úřadování v Bílém domě snažil podpořit všechny. Bez rozdílu sociálního, rasového či sexuálního. Nejen, že byl Barack prvním černošským prezidentem v americké historii, jako první prezident v historii zahrnul do svého inauguračního projevu též LGBT menšinu. Právě gayům a lesbám věnoval Obama za prezidentování nejvíce pozornosti. Jak uvedl Brack v inauguračním projevu roku 2012, kdy zvítězil i ve druhém prezidentském období: „Naše cesta není u konce, dokud s našimi homosexuálními bratry a sestrami nebude zákon zacházet jako s kýmkoliv jiným. Protože pokud jsme stvořeni jako sobě rovní, potom jsme se zavázali k tomu, že láska k druhému musí být rovná," Snaha o zrovnoprávnění homosexuálních svazků manželských s heterosexuálními byla nejvíce znatelná v roce 2015. V měsíci LGBT komunity, čili v červnu, uspořádala prezidentská rodina slavnostní recepci této utlačované menšině. Sám Barack tehdy z recepce vykázal homofoba, který neskrýval vůči homosexuálům svůj odpor. Chvíli poté se Obama nechal zvěčnit na titulní stránku magazínu LGBT komunity, Out100. Za tak mediální podpory hlavy státu se všem gayům a lesbám splnil sen. Dne 26. června 2015 uzákonil Nejvyšší státní soud zrovnoprávnění homosexuálních manželství. Za vlády Obamy došlo také k tragické události. Téměř rok po uzákonění manželství gayů a leseb bylo v orlandském gay klubu Pulse zavražděno na padesát osob. Obama tehdy označil teroristický čin za útok na lásku. Dle výroků je vidno, že Barack nemiluje pouze svou rodinu, ale místo u něj mají i slabší a znevýhodnění občané Spojených států. Barack Obama se zasloužil Americe o mnoho pozitivních věcí. Není tedy žádného divu, že Barack na podzim 2009 získal Nobelovu cenu míru. A časopisem Time byl v letech 2008 a 2012 zvolen za Osobnost roku.

 

Jsem tedy nesmírně zvědav, jestli půjdou v Barackových stopách také Hillary nebo Donald. Jaký názor máte na Baracka Obamu vy? Podělte se s námi v komentářích.

Tomáš Masař, foto facebook.com / 11.10.2016
Související
reklama

Komentáře k článku

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme však, aby diskuse měly smysl. Proto vás prosíme, diskutujte slušně a k tématu článku. Příspěvky, které ve slušné a kultivované diskuzi nemají místo, mažeme.

Nový komentár





reklama

reklama

reklama


Najdete na FreshGayMag