reklama
cz / EN / esp

Max Blanck: kauza HIV pozitivního policisty pokračuje dál

Policista vyhozený kvůli HIV míří s žalobou na diskriminaci k Nejvyššímu soudu.

reklama

Pátek 1. prosince je Světovým dnem boje proti AIDS, který upozorňuje na nebezpečí této nemoci a zároveň vyjadřuje podporu lidem žijícím s virem HIV i ctí památku obětí epidemie. Ve světě se tento den připomíná od roku 1988. Česká republika svůj postoj k HIV a lidem nakaženým tímto virem zatím hledá. Tápání a represivní postoj oficiálních míst ilustruje případ bývalého policisty Maxe Blancka, který si před dvěma týdny vyslechl další zamítavý rozsudek týkající se jeho žaloby na někdejšího zaměstnavatele kvůli diskriminaci.

 

Život Maxe se otřásl do základů v roce 2010. Nejprve při pravidelném testu na HIV zjistil, že je pozitivní. A o pouhých pár měsíců později přišel o zaměstnání u policie a s ním i o střechu nad hlavou, protože musel opustit zaměstnaneckou ubytovnu. Jak se informace o jeho nemoci dostala k nadřízenému, Max neví dodnes. Oficiální cestou to ale nebylo. Závodní lékař poslal Maxe do pracovní neschopnosti a lékařská komise ho v prosinci 2010 shledala zdravotně nezpůsobilým k výkonu povolání. Hned začátkem ledna 2011 byl Max propuštěn ze služebního poměru.

 

Max Blanck do té doby působil v útvaru ochrany ústavních činitelů. Zodpovídal za ostrahu objektů a zejména za kontrolu přijíždějících vozidel. Max od začátku tvrdí, že jeho zdravotní stav mu nikdy nebránil ve výkonu činnosti. V březnu 2011 jeho virová nálož dosahovala 36 kopií/ml, což je v podstatě nedetekovatelné množství, jedince je možné považovat v podstatě za neinfekčního. Od října 2010 dodnes je Maxova virová nálož na nule. Jediné klinické projevy, které u něj ošetřující lékař konstatoval, byly zvětšené lymfatické uzliny. (Více informací o virové náloži a přístupu „nedetekovatelný – nepřenositelný“ najdete v otevřeném dopise České společnosti AIDS pomoc.)


Max oslovil nejprve Veřejného ochránce práv, který při svém šetření došel k závěru, že se vyhozený policista stal obětí diskriminace. Max se proto rozhodl obrátit na soud s tzv. antidiskriminační žalobou. Cílem bylo upozornit na to, že vyhláška, podle níž policie posuzovala jeho zdravotní způsobilost, je zastaralá. Navíc je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními úmluvami a evropským právem. HIV pozitivita dnes již není a nemůže být důvodem pro ukončení služebního poměru v mnoha zemích – jmenujme například Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko nebo Chorvatsko.

 

Problematický je však i postup soudů, které se případem zabývají od roku 2013. Soud první instance nejprve odmítal svou pravomoc k rozhodování v uvedené věci a odkázal Maxe, aby se se svým podezřením na diskriminaci ze strany policie obrátil na Ministerstvo vnitra. Téměř dva roky trvalo, než se podařilo původní postoj soudu zvrátit. Následně se řízení před soudem prvního stupně protáhlo o další rok kvůli pořizování znaleckého posudku, který následně odvolací soud označil za nadbytečný.

 

Soudy na jednu stranu potvrdily, že propuštění ze zaměstnání z důvodu HIV pozitivity zaměstnance by bylo diskriminací z důvodu zdravotního postižení. Na druhou stranu však došly k závěru, že Max s ohledem na své onemocnění nebyl způsobilý u policie nadále sloužit. Připomeňme, že jediným projevem nemoci u Maxe v té době bylo zvětšení lymfatických uzlin. Soudy tedy vlastně řekly, že již samotná HIV pozitivita je důvodem pro shledání zdravotní nezpůsobilosti.

 

S tímto názorem se Max nemůže ztotožnit. Trvá na tom, že je nutné zkoumat aktuální zdravotní stav. Tato otázka se přitom netýká jen Maxe, ale může mít vliv na životy dalších HIV+ příslušníků bezpečnostních sborů – Hasičského záchranného sboru, Celní správy, Vězeňské služby, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. „Ozvalo se mi už několik dalších HIV pozitivních kolegů napříč sbory. Nejsou v lehké situaci. Ačkoli jejich zdravotní výsledky jsou velmi dobré, předpisy se k lepšímu nezměnily, tudíž jim hrozí podobný scénář jako mně,“ říká Max. Proto v současné době zvažuje dovolání k Nejvyššímu soudu a je připraven kauzu vést případně i k Ústavnímu soudu k Evropskému soudu pro lidská práva či Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

Od svého odchodu od policie Max vystřídal několik zaměstnání, z některých musel opět odejít kvůli neopodstatněnému strachu spolupracovníků z přenosu HIV. Před necelými dvěma lety se odstěhoval z Prahy a našel klid v příhraničí na Plzeňsku. Věnuje se práci v pohřebnictví a na LFUK v Plzni přednáší ve výuce epidemiologie. „Zjistil jsem, že mne naplňuje má stávající profese, která, ač výrazně odlišná od policejní práce, má místa, v nichž se práci policisty podobá. Psychicky, zdravotně a fyzicky se cítím dobře. Tomu dlouhodobě odpovídají i mé laboratorní výsledky,“ říká Max. Dodnes je jedním z mála HIV pozitivních Čechů, kteří veřejně vystupují a ukazují nejen svou tvář, ale i své jméno.

Bohdana Rambousková, Prague Pride / 30.11.2017
Související
reklama

Komentáře k článku

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme však, aby diskuse měly smysl. Proto vás prosíme, diskutujte slušně a k tématu článku. Příspěvky, které ve slušné a kultivované diskuzi nemají místo, mažeme.

Nový komentár





reklama

reklama

reklama


Najdete na FreshGayMag